Dlouhý vlak melodie
projíždí
Cinkaj výstražný světla přejezdů
Ságo je Mojžíšem toho zástupu tónů
Rozpouštím se uprostřed příbojového dunění
bublající pěny v ústech kontrabasákových (kapky potu)
Chvějící se smrkové dřevo
vyzařuje podivný panenský jas
Vlastně je to fotka
-na špinavý grafitový desce-
buřinek Laurela a Hárdyho
Visí u ventilátoru
co jen popožene hromadící se kouř
Zvuky ustávají
Je slyšet
jak do sebe narážej kuličky
-jeden Ťuk - jedna Motlitba-
na meditačním růženci
rytmus ničivě pomalý
Oči mnicha sedícího vzadu
dva prázdné úly
plovoucí v medu
Když se zadíváš
nalezneš na jeho rtech
nepatrný úsměv
|