TOTální E Magazín


	ISSN 1214-3529 Úterý 18.2. Gizela

Všechny rubriky

Poezie

> Poezie

> Klasické verše

>		Básnické slovo

> Všehochuť

> Teorie poezie

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.

Tma, hlad a samota jsou jeho přátelé
Autor: xylofon (Občasný) - publikováno 21.6.2005 (10:47:15)

Jak jen je nebezpečný,
když stele si z řeky postel

Rozedrané šaty s pichlavou vůní
dírami v obnošených botách zpívá vítr
jen bezvýrazné oči vyčnívají uprostřed vyduté tváře
kde popraskané rty strup jizvy i maso
lepí se k vyzáblým kostem
když shýbá se přes odpadky

Tma, hlad a samota jsou jeho přátelé

Člověk co v řece ztrácí duši
když bydlí pod mostem

Poznámky k tomuto příspěvku

drfaust (Občasný) - 21.6.2005 >		Body: 4

		<reagovat

swedish_nigg (Občasný) - 21.6.2005 >		Body: 4

		<reagovat

Saturn (Občasný) - 22.6.2005 > Moc vyprávíš. Zkus víc poezie: "Houmles" nikoli jako cíl básnického vyjádření, ale jako prostředek k dalšímu sdělení. To "další sdělení" mi tu právě chybí.

		<reagovat

	xylofon (Občasný) - 22.6.2005 > Saturn> Ale proč bych uhýbal z námětu, který jsem si vytýčil? Houmeles právě jako prostředek by mi připadnul příliž "patetický", já nechtěl psát o tom co kdo dělá, já chtěl napsat o houmelesákovi. Zkus to někdy - vytíčit si téma a zpracovat ho :-)

		<reagovat

ouvej (Občasný) - 21.6.2005 > je to strašně citlivé téma - citlivé na zpracování - jak snadno je uklouznout ty mě štveš s tou hlubší kritikou - mi se líbí začátek, první dva verše, to hlavně pak je to takové příliš doslovné, takový popis člověka někde na dně příliš to člověkem nelomcuje, pokud v sobě čtenář cítí soucit, oživí si ho, pokud nemá, neprobereš ho tímhle textem...		Body: 5

		<reagovat