|
| |
 |
Kde se dá nalézt to, co nikdo nehledá, a proč světlo nesvítí do míst, kde vládne tma...?
Autor: temnota (Občasný) - publikováno 31.5.2001 (22:43:52), v časopise 4.6.2001
|
|  |
Ve svitu černých svic mihotavé stíny rozrážejí klid prázdných důlků, z nichž někdo černé oči vypíchal jehlami otrávenými nenávistí. Kým byl? Věděl jen on sám, však přišel v míru a dlouho zůstal nepoznán. Zdálo se, že až na věky, ale pak někdo, snad ze strachu, vzkřikl: "Bože můj!" a tak bylo vše prozrazeno. Plášť zavlál ve větru a odhalil prázdno všude tam, kde mělo být tělo. Hladina rality zčeřená tím pochybným důkazem božské existence, zrudla krví neviňátek a vzduch ztěžkl hnilobným zápachem. Nadechl se znova a zhasil plamen ve svém srdci kýblem ledové vody, kterou nabral z jezera za lesem, kde jakýsi šťastný mladík s květinovým vzorem každodenně opečovával, s pilností jemu nevlastní, malé políčko. Pak vyšlehla záře a spojila oblohu zase v jedno. Svítalo, přestože ještě nepadla tma. Udělal pár temp v touze proplout oslnivým světlem, a pak se změnil v žábu. Na zelené kůži naskákali černé puchýře plné jedu, kterým kdysi otrávili Ježíše. Aby ho mohli přibít na kříž, neboť předtím byl z kamene a nebo ze skla? Vedou se o tom v učených kruzích nekonečné polemiky ještě dnes. Pravdou zůstává, že zmizel stejně náhle, jako se zjevil a zůstala po něm v obloze díra, snad ozónová? "Kdyby sem to býval věděl, tak by sem sem nechodil," bylo to jediné, co zanechal užaslému stádu ovcí, krom již zmíněné ozónové díry.
v Praze 28.5. 2001 věnováno JOhnu Lennonovi
|
|
|
