Modlitba královny Anny
(věnováno Jitce E.)
Smutkem mé země širé hvozdy voní,
když já unavená k Tobě odcházím,
již brzy anděl smrti mou svíci zlomí,
tak znovu své roky tiše procházím.
Vidím tatínka, jak se na mě smál,
když vztyčil most nad Vltavou stříbrnou,
to si se mnou bratr Václav hrál,
tenkrát jsem nebyla Milovanou Královnou.
Vzpomínám na bouři, která mě k Albionu hnala
i na bílý přízrak útesů doverských.
Ach, jak málo ta princezna svůj úděl znala,
zahalena v šatech královských.
Netušila jakou zášť ta krajina dešťů skrývá,
že anglické vrány i oči světců pokorných vyklovou,
ten mokrý chlad mi do srdce smrt stále vtírá,
od dob, kdy stala jsem se Milovanou Královnou.
Ale já tu prokřehlou zem milovala,
milovaný Richard mě jí učil znát,
své srdce jsem ubožákům rozdávala
a nenávist snažila jsem se urovnat.
Pak mi Richard šaty ušité z fialek daroval,
každý kvítek byl zdoben perlou duhovou,
vzpomínám si, jak se z mé krásy radoval,
ten večer byla jsem Milovanou Královnou.
Tak končím zpověď upřímnou, když voláš mě do Království zpátky,
skládám zde před Tebou poslední prosbu upřímnou,
mého Richarda chraň mocí svou a naši zemi před zhoubnými zmatky.
Děkuji, že jsem mohla být Milovanou Královnou.
Královna Anna Česká (Ann of Bohemie) je u nás zapomenutou královnou. Byla dcerou Karla IV. a Elišky Pomořanské. Na svou dobu byla neobyčejně vzdělaná. Tatínek ji naučil číst a také pečovat o prosté lidi. V Praze navštěvovala špitály a pečovala osobně o nemocné. Pak se provdala do Anglie za Richarda II. Plantagenneta. Jejich manželství bylo neobyčejně šťastné, i když museli čelit mnoha intrikám dvora, které Richarda po její smrti nakonec zničily. Pro svou pokoru se Anna stala lidovou legendou. Lid ji začal přezdívat the beloved Queen. Snad nikdo nedostal v té strohé zemi od prostých lidí tak krásný titul. Byla ochránkyní básníka Chaucera, který na její počest napsal Legendu o dobré ženě. Zemřela na mor, kterým se pravděpodobně nakazila při ošetřování nemocných.