Kaštanová čerň strhla moji nesoustředěnost

prošitá modrými démanty

skvostné vidiny noci

Chytal jsi motýlky, ja květy

            na Antarktidě

tak nemožně vzdálené

jsi můj protipól

            srdce

Dni nás dělí       od sebe

      po stovkách

z nevyjádřeného obdivu

zůstalo smítko lásky

Ty nejveselejší modré oči na Zemi

            pustily slzu

Kdy..?