Jsi zmítán nadějí snad?
Ve víru vášní
i v žáru
prostupuje mnou podivný chlad

V tvých pohledech cítím plát
touhu po mě i mém tajemství
něco z toho ti mohu
něco nemohu ti dát

Jsem nucena se svým životem si hrát
ty víš
že utápím se v závějích

Tak ošetři mě horkým dechem
polib sladce na mé chladné líce
necht´kůže bílá
přilne k barvě rubínů
snad tehdy se mému nitru
podaří vystoupit ze stínu

Ale až se jednou v noci
z tvého lože vytratím
tam, kde toužím najít klid
prosím, nech mě jít
a slibuji, že ti to jednou v nekonečnu
vroucně, vroucně oplatím