Proč spěchám,
není kam spěchat.
Proč vláčet se časem nechám,
když nemohu se tebou kochat.
Proč nežiji ze dne na den,
nevěda a netušíc,neděsit se a netěšíc,
co přinese pěkného a co vezme pěkné.
A co bude nového,kam zmizí to staré.
Ty nesmíš staré myšlenky dlouho oprašovat,
radši nové budeš sázet a o ně pečovat.
Radovat se,
jak z půdy osudu raší nové růže lásky,
slunečnice štěstí,
orchideje krásy,
bylinky zdraví...
Nezapomeň na zahrádku,
vytrhávej plevele.
Nenech vzklíčit žaly smutku,
dávej pozor na sebe.