|
matko třpytivá na komínech
a v očích kalně pálíš
zimník naoko přitulený
solí do šlépějí šálíš
s dcerou bělostně vyvětvená
kdo nedožije ještě
ledové z květů dodýchává
rampouch přesypaný deštěm
s časem synové ukusují
z bláta lyžím v peřiny
pod polštář schovej až napřesrok
zimních radostné jásání
| 
