|
| |
 |
Ze života byvalého havíře
Autor: mc.poll () - publikováno 23.4.2001 (04:26:11), v časopise 27.4.2001
|
|  |
Je to už nějaký pátek co jsem ze šachty pryč, ale řeknu Vám občas mi ta dřina schází. V poslední době se mi totiž začínají honit v hlavě divné myšlenky. "Asi už s toho nic nedělání blbneš", říká moje stará. Dělám že neslyším, protože zrovna se mi v hlavě rodí (po kolikáté už) geniální plán na vylepšení našeho přepjatého domácího rozpočtu.
Vytvořím firmu na podmazávání. Zaručený úspěch. Mazat dnes potřebuje každý, no ne ? Zavírám oči a začínám si to představovat. Už vidím ty dlouhé fronty různých lidí před moji firmu. Každý pěkně s kufříkem, v kravatě a už se nemůže dočkat až přijde na řadu. Dokonce si napsali i pořádník inteligenti jedni. Policajti musí den co den řídit dopravní zácpy. Těm to přeji, stejně nemají co robit. A zastupitelstvo obce chce postavit velké parkoviště před moji firmu. Prý takého podnikatela si musí vážit. To bych jim doporučoval. Budu muset přibrat další sekretářku. Já blbec, tu první jsem vybral podle vzhledu a teď to jaksi všechno nestíhám. Ale co, peníze se jen hrnu tak firmu rozšířím.
Po týdnu už nevím do čeho dřív skočit. Od mazu jsem od hlavy až k patě, ruky už ani necítím a když jdu na záchod tak musím volat i svojí staru aby mi pomohla. No prostě co Vám mám povídat. Tak velký úspěch jsem zas nechtěl. Tak jsem se nenadřel ani když jsme údernicky měsíc v kuse jeli na rekord při příležitosti 15-tého sjezdu…Peníze mi stouply do hlavy ani nevím jak. Normálně je rozhazují všude možně za všelijaké koniny. Stará už má čtvrtý kožich a prstenu tolik, že nosí tři na každém prstu. Nějak podezřele často začala jezdit do lázní. Prý je dost nemocná. Ani se ji nedivím. Též už nevím kde mi hlava stojí a občas ani jestli mi vůbec ještě stoji. Ale snad to ještě nějakou dobu vydržím, aspoň až vystuduje synek na "harwardu". Potom přebere firmu po mě a já budu mít zase leháro. Ale nevím jak to s nim dopadne. Posledně mi volal, že potřebuje zaplatit nějakou kauci. Moc jsem mu nerozuměl. Prý za nějaké zboží či co. Asi s tím podnikáním ale šlehnu. Tak moc ty peníze zase nepotřebuji.
Kdosi mě buši do boku: "Stávej ty chachare a nechrápej z otevřenými očami", slyším známy hlas. Už bylo na čase. Jsem zpoceny a taky udřený, že na podnikání na nějaký čas určitě zapomenu. Minimálně do příští výplaty. A stejně je ten otoman nejlepší místo na podnikání.
|
|
|
