Kam se to zas ztratilo Dosti už keců mystických Nářků vzpomínek a oslav Všecko ale všecko tady bolí I štěstí To nejvíc I srdcem mohu být egoista
Je to snad v nechtění Nechtění nechtění Čekám až to přijde Ale ono nic nepřijde Všecko se musí odtančit A tři tečky jsou Bůh...
Zatímco se dusím v světle chci svítit i v pekle Zatímco tě tluču kopytem chci tě hladit křídlem Zatímco Boha k sobě nepustím chci zatočit s tím který mnou točí Zatímco chci být bodhisattvou jsem už dávno v jeho prokletí
Ale já musím sestoupit Ještě níž
Až Na to všecko zapomenu Až nebudu se ptát Až nebude co psát Pak Už nic nepřijde Bude to tu . . .
|