Na prahu bytost

skromná jak růže

soudce odstínů a roubů ran.

Tak vstup člověče

do hodin smutku

jedno zda blázen či smutný klaun

s číší vína s hady

propletených v knize.

Pozvedni tvář a hraj

monolog květin

a dívej zda ti rozumí

plachetnice na židlích.

Jen hrstka kamínků

spatřila tvé břehy.