Kapitola III

Anděl?

Když mi ten Sally řekl, že je anděl., tak jsem reagoval tak, jak by reagovala většina lidí: „Jo, jasně chápu. A já jsem Brouk Pytlik-práce všeho druhu. Těší mě!“

Poněkud zesmutněl. „To se dalo čekat, že mi neuvěříš. Ale jak ti to mám dokázat? To ti to moje poletování za tvým oknem nestačilo?“

„To bylo sice zajímavý, ale podle mě se z toho nedá moc poznat. Já znám  anděly leda velký, v bílým oblečení, s dlouhejma zlatejma kudrnatejma vlasama a křídlama. Jediný co máš ty je to bílý oblečení. Necelých sto devadesát mě příliš neutvrzuje k tomu, abych ti věřil. A ta tvoje černovlasá pololysá hlava tomu taky moc nedodává. Ruce máš sice namakaný, ale křídla taky moc nepřipomínaj!“

„Tak hele, já teď nemám čas ti vysvětlovat jak je to se skutečnýma andělama. Na to se třeba někdy dostanem. Ale teď mě dobře poslouchej. Nechápu proč, ale zrovna tebe si vybrali.“

„To jako že jsem VYVOLENÝ? Jo jo, to už jsem taky někde viděl! Aha, už vím, ale to sis mě asi drobet spletl. Mě Neo neříkaj a co je Matrix taky vědět nepotřebuju.

Jestli vám můžu poradit. Až se někdy budete bavit s nějakým andělem, tak si z něj moc neutahujte. Ona rána o zeď může někdy celkem bolet!

Chvíli mi trvalo, než jsem se zvedl. Ale když jsem se na něj podíval, rozhodl jsem se, že si to u něj budu muset drobátko vyžehlit: „Tak jo, už mlčím. Řekni mi teda o co jde.“

„Moudré rozhodnutí. Když tak rád sleduješ ty scifi filmy, tak tu pro tebe jedno takový mám. Na tuhle planetu se chystají mimozemšťané. Věř mi, že nejde o legraci.“

Protože mě po nárazu do zdi bolelo celé tělo, rozhodl jsem se, že s ním tu jeho hru hrát budu: „Tak jo. A co chtěj? Od kud jsou? Jsou zlí nebo hodní?“

„To je právě ten problém, že o nich moc nevíme. Neznáme ani jejich záměry ani chování. Jediné, co se nám podařilo zjistit je, že jsou z planety Mars.“

„Z Marsu? Ale tam přece nebyl prokázán žádnej život.“

„To já vím, ale prostě jsou skutečně z něj. Asi se jim podařilo obelhat pozemské přístroje nebo co.“

„Ty to popisuješ nějak věrohodně. On to nebude blbej fór? Snad nechceš tvrdit, že se sem skutečně někdo chystá!“

„Právě to se ti tady celou dobu snažím naznačit.“

„Ale co to má co dělat se mnou? K čemu mě potřebujou.“

„To nevíme. Vypadá to, že potřebují někoho, koho prozkoumají, aby něco věděli. A zřejmě jim taky připadáš jako vhodný zástupce planety Země pro vyjednávání. Třeba tě považují za nějakého velitele na Zemi.“

„Mě? Ale to snad ne! Vždyť já…já…já to prostě nechápu a byl bych velmi rád, kdybych se dověděl, že jde o vtip. A nebo bych se chtěl probudit a zjistit, že to byl jenom hodně, ale opravdu hodně blbej sen!“

„Vypadá to, že se nestane ani jedno.“

„Tak to ti vážně dekuji za povzbuzení! Ale co mám teda dělat?...A nebo s tím raději počkej a řekni mi, co jsi zač a proč jsi ke mně přiletěl zrovna ty.“

„Jak jsem řekl, jmenuji se Sally. Když jsem zjistili o co jde, byl jsem mezi anděly vybrán a pověřen k tomu, abych tě informoval, dával na tebe pozor a dělal ti kolegu.“

„To je vážně hezký. A kdo vám andělům velí? Bůh? Jaká je skutečnost o Bohu.“

„To by vážně bylo na dlouho a teď na to není čas. Někdy ti to všechno povím. Věř mi, že zažiješ hodně zajímavých věcí.“

Nevím proč, ale začínal jsem mu věřit…

                                                                                                                                                                    pokračování příště

DALŠÍ KAPITOLY DODÁM PODLE TOHO, JAKÝ ZAZNAMENÁM OHLAS. POKUD DOPADNU STEJNĚ ŠPATNĚ, TAK VÁM DALŠÍMI KAPITOLAMI UŽ RADĚJI NEBUDU NARUŠOVAT ŽIVOT....