Změna je život
Vypravěč:
V jedné daleké zemi.Je jedno velmi zvláštní království,které se jmenuje škola.Vládne v něm sám ředitel a královnu dělá jeho zástupkyně.tenhle zvláštní párek má dvě dcery Emeraldu a Berádu,které samozřejmě musí každý den chodit na hodiny jako je kralování,etiketa,etika nebo šití.Tenhle typ hodin je,ale úplně rozdílný od hodin,které mají obyčejní poddaní.Ty se učí různým povoláním,ať už jde o zedníka nebo kuchaře.Ale ani jedním z nich nechybí matematika a mluvnice,protože král od každého vyžaduje jistou míru vzdělání.Protože král nemůže být všude zastupují ho šlechtici,kteří předávají své schopnosti.
A tenhle příběh se udál právě v době,kdy obě princezny skládali závěrečné zkoušky a nastal čas,aby se vdaly.
Královna: Dcerušky vidím,že se pilně učíte.To je moc dobře.Váš budoucí muž to ocení.
Beráda: Muž?Jaký muž?my se budeme vdávat?
Královna: ale jistě holčičky,jak obě dobře víte za necelý týden složíte životní zkoušky a stanete se dospělými a také dobře víte,že v našem království nesmí být žádná dospělá žena bez muže.A už vůbec ne,když je princezna.
Emeralda: A jak vypadají?
Beráda: Kdy je uvidíme?
Královna: Otec je dnes pozval na večeři,takže se hezky oblečte,protože uvidíte muže,s kterými strávíte celý život.
Všichni odchází.
Do jídelny přichází král a šlechtici,kteří si mají vzít princezny.
Král: Takže moji milý,musíte být na mé dcerušky hodní.Jsou ještě nezkušené a mladé,ale určitě si budete rozumět.
Přichází služky.
Služka1: Pane králi,přichází Královna a princezny.
Král: Tak je tedy uveďte všichni už čekáme.
Služka1 přivede královnu a princezny.
Král: Zdravím vás dámy.Drahá... Políbí královně ruku. Takže Berádo představuji ti tvého budoucího muže Francise.Je to nejlepší šlechtic,který strávil celých deset let u našich největších spojenců,kde učil matematiku a etiku,takže si jistě budete rozumět. (Francis je starý,vousatý,brýlatý,podsaditý a nesympatický dědek)
A ty Emeraldo,tohle je tvůj muž Colin.je to nejlepší učitel mluvnice a také astronomie.Jistě si spolu budete mít o čem povídat,protože má dcera se taky zajímá o hvězdy. (Colin vypadá stejně hrozně jako Francis)
Služka2: Dáte si nějaký předkrm nebo máme hned podávat hlavní chod?
Královna: Myslím,že s jídlem chvíli počkáme.Teď můžete jít.
Služky se omluví a odchází.
Colin: Těší mě princezno. (Políbí jí ruku a totéž udělá i Francis)
Vypravěč:
Jistě jste poznali,že tihle čtyřicátníci se pro naše mladé krásné princezny nehodí.A máte pravdu,protože přesně tohle došlo i princeznám...
Princezny jsou spolu v pokoji a povídají si,když z okna uslyší dvě poddané jak si povídají.
Emeralda: mě se ani jeden z nich nelíbí.
Beráda: Mě to nepřijde jako dobrý nápad brát si úplně cizího člověka,ale jsme princezny... (Zaslechnou poddané – Annu,Martu a Moniku)
Anna: Tak mi to rychle řekni.Jak jste se včera měli?Čekám na to celý den.
Marta: Bylo to skvělý.On je tak romantický.Představ si,že mě vzal do parku.A tajně mi utrhl jednu z královniných růží.A co jste včera dělaly vy?
Monika: Já jsem celý den zůstala zavřená doma,ale těsně před tím než sem usnula se pod oknem objevil Nicolas a do půl noci jsme si povídali.Ale potom na to přišla matka a já mám týden domácího vězení.
Anna: Takže to nemůžeme jít zítra na ten večírek.No,nic domluvíme se na jindy a víte,co jsem včera dělala já?Byla jsem s Brunem.Potkali jsme se na cestě ze školy a pak jsme vyrazili tancovat.A představ si,že mě políbil.
Marta: Vážně a jaké to bylo?
Anna: Nic krásnějšího jsem nezažila... (dívky odejdou a přijde Andrés a Michel)
Andrés: Tak mi to včera konečně vyšlo,představ si,že jsem jí pozval do parku a ona šla!A taky si představ,co se tam stalo...
Michel: tomu nevěřím,vymýšlíš si!
Andrés: Nevymýšlím,představ si,že spolu už chodíme.
Michel: Božety se máš,já pořád nic.Mariana si mě ani nevšimne a ty už boduješ.
Andrés: to víš,kdo umí umí ... (chlapci odejdou a Emeralda s Berádou si vymění pohledy
)Emeralda: já půjdu za otcem a všechno mu řeknu,takhle to nechci.
Beráda: Jasně jdi,protože já si nechci zničit celý život s nějakým staříkem!!
V králově pracovně.Je tam král a tři poddaní – Ronaldo a Sofie.
Král: Já už nevím,co s vámi mám dělat.Pořád to samé.Kolikrát jsem vám domlouval.Všichni šlechtici jsou z vás na nervi.Jeden dokonce požádal o dovolenou a druhý zas odešel do jiného království.Proč pořád tak zlobíte?Proč?
Sofie: Vy se ještě ptáte.Nemůžeme dělat vůbec nic.Stačí,abych jenom zívla a hned se musím zodpovídat,že jsem udělala něco,co mi nedovolili..Šlechtici se chovají jako blázni.Pořád nám rozkazují a vůbec nás nenechají v klidu.Myslí si,že mají pořád dokola jenom pravdu.
Král: Ale to je snad jasné.Vy jste jenom poddaní a oni šlechtici.musí vám rozkazovat.
Ronaldo: Ale to je nespravedlivé.My jsme taky lidi.Stejně jako oni!Nemají právo nám rozkazovat.
Sofie: Ano a my si to už nenecháme líbit!
Do pokoje vběhne Emeralda.
Emeralda: Tatínku,chci s tebou mluvit o panu Colinovi a taky panu Francisovi. (Všimne si Andrése a Ronalda,na kterého se dlouze dívá.Najednou se jejich oči setkají.Oba se usmějí.Král si toho všimne a hned zakročí.)
Král: Víte,co vy dva.Jděte my z očí.A doufám,že je vám jasné,že jestli se to bude opakovat,tak vám to už jen tak neprojde.
Oba odejdou,ale ještě předtím věnuje Ronaldo dlouhý pohled Emeraldě.
Král: Tak cos chtěla?Víš,že nemám rád,když mě rušíš při práci.
Emeralda: já vím,ale chci si s tebou promluvit o té svatbě.
Král: Tak mluv.
Emeralda: Dobrá tati.Chci ti říct jenom jedno.My si je nevezmeme!
Král: zbláznila ses!Okamžitě jdi za Berádou do pokoje!O tomhle nechci nikdy slyšet!Jdi!!
Emeralda odchází doslova s otevřenou pusou.
Vypravěč: Ale jak už to v mládí bývá pouhý zákaz nestačí.Ba naopak sami brzy poznáte,že je spíše povzbuzením.A obě princezny udělaly totéž.Rozhody se vzbouřit a to hned.
V pokoji princezen.
Emeralda: Nesmíme si to nechat líbit.Musíme jim nějak dokázat,že se spletli.
Beráda: Ale oni nás nebudou poslouchat.Musíme jim ukázat,že nejsme jenom loutky s kterými si můžou hrát.Vzbouříme se!
Emeralda: Ano a začneme s tím teď hned.Zavoláme služky a řekneme jim,aby nám přinesly nějaké jejich oblečení a oblečeme si to na večeři.Otec bude zírat!
Beráda: Hned dojdu pro Helenu a Paulu.
Odejde a mezitím se pod oknem objeví Ronaldo.
Ronaldo: Princezno,jste to vy?
Emeralda: Ano a ty jsi Ronaldo.Vzpomínám si na tebe.
Ronaldo: opravdu?To jsem rád,protože já na vás myslím celý den.Řekněte nechcete si někam vyrazit.třeba do parku?
Emeralda: Ale já nevím jestli budu moct...
Ronaldo: Prosím...
Emeralda: Tak dobře nějak si to zařídím.
Ronaldo: Tak v osm u jabloně se zlatými jablky.
Když odejde,tak přijde Beráda se služkami,které nesou oblečení.
Beráda: Sestřičko,holky mi slíbili,že nám půjčí svoje oblečení.Dokonce ho přinesly.
Helena: A na co ty věci potřebujete?
Emeralda: to je královská záležitost.A teď nám řekněte,co s tím...
Paula: Přinesla jsem vám svoje nejhezčí džíny a taky tílko,aby vám to slušelo.
Helena: A já vám přinesla taky džíny,ale místo tílka svojí oblíbenou košili.Zkuste si to.
Beráda: A kam se tohle obléká? (Ukáže na kalhoty)
Paula: to je na nohy,princezno.
Emeralda: Dobře,tak si to půjdeme zkusit.
Všichni odchází.
V jídelně.Sedí tam král,královna,Colin a Francis a všichni čekají na princezny.Ty se objeví ve dveřích...
Král: Co to má znamenat? (Řekne a ukáže na jejich oblečení)
Královna: Vy jste snad osleply nebo úplně ztratily soudnost?
Emeralda: Ne,mami tohle se teď nosí.
Beráda: chceme vám tím říct,že máme své názory a vy nám do našeho života nemáte,co mluvit!
Francis a Colin se zvednou.
Colin: Tohle všechno je kvůli té svatbě?
Král: Ale kdepak.To je jenom dočasné nervové selhání.Naše dcery se totiž hned teď půjdou převléct.
Beráda: Ne,nepůjdeme!
Francis: No,pane králi myslí,že jsem tolik nestudoval jenom proto abych si pak vzal takovou šílenou princeznu.
Colin: Já bohužel musí souhlasit s panem kolegou.Odcházíme.
Oba odejdou z místnosti.
Král: Vám snad opravdu přeskočilo.Teď je budeme muset prosit,aby se vrátili.
Královna: tatínek má pravdu,tentokrát jste to přehnaly.
Emeralda: je mi líto,ale my už nebude poslouchat vaše příkazy.Za necelý týden složíme zkoušky a budeme svobodní!
Beráda: už nám nebudete poroučet!
Odejdou a nechají tam stát překvapeného otce s matkou.
Před stromem se zlatými jablky čeká Colin.
Emeralda: omlouvám se,že jdu pozdě,ale měla jsem trochu problémy. (Už má sobě zase šaty)
Ronaldo: A co se ti stalo?
Emeralda: Ale musela jsem otci vysvětlit,že se nechci vdát za toho hlupáka.
Ronaldo: Takže se nebudeš vdávat?
Emeralda: Asi ne.Ale ráda bych...
Ronaldo: A Emeraldo myslíš,že by sis mohla vzít mě?
Emeralda: Strašně ráda.Už jsem měla stech,že se nezeptáš.
Padnou si do náruče.
Nadšená Emeralda jde za Berádou,aby jí všechno řekla.Ta si,ale balí věci.
Emeralda: Sestřičko,co se děje?
Beráda: Já,jsem se rozhodla odjet.Chci poznat jaké je to v jiných zemích.Jak se žije jinde.Nevěřím tomu,že je všude tak špatně jako tady.Já chci být svobodná.
Emeralda: A já ti zrovna přišla říct,že se budu vdávat.
Beráda: A za koho?
Emeralda: Za Ronalda.Jednoho z poddaných.Změníme spolu tohle království!
Beráda: To je dobře sestřičko,ale já tu stejně nebudu.Chci ještě dnes odjet.
Emeralda: Chápu tě.I když mi budeš chybět.
Beráda si bere kufr a odchází.
Emeralda s Ronaldem jde za otcem,aby mu oznámila svou svatbu.
Emeralda: Tati,chci ti říct,že se budu vdávat a nepřijmu žádné námitky.
Král: Dobrá dcero.Bylo mi jasné,že tohle nastane.
Královna: Vždyť mi jsme s otcem kdysi provedli totéž.
Emeralda: Cože?
Královna: Ano,já byla obyčejná služka a tvůj otec princ a přesto jsme se vzali.
Král: Nemáme tedy právo bránit ti ve tvém štěstí.
děkuji vám králi.
Král: Ne,Ronaldo.Teď jsi král ty!
Přijdou všichni,co hráli a společně s Esmeraldou a Ronaldem říkají: Teď nastanou nové časy.Budeme svobodní.Náš král a královna vše změní a naše království bude svobodné.A svoboda,kterou zavedou tu zůstane napořád.
Vypravěč: A žili šťastně až do smrti.
KONEC
|