Tamtamy podpatků
stínají modř tichu..
Nesmělé ťukání na dveře
liduprázdné ulice
lemuje zívající stesk
oprýskané zdi..
Mapy neznámých končin
vepsané živly
do zkřehlých hladin omítek.
Na prahu obrubníků
vztyčené majáky
- vábničky noci -
s náhrobky pálených křídel
na ještě průsvitných hradbách
nikdy nedobyté pevnosti..
...a zmáčené krajkoví mlhy
pářící se s dlážděním
obětním tancem hmyzu.
Souostroví času
vyzuté z lodiček
trhá ovoce nočních květů tam,
kde úsvit setřásl
ozvěnu zhasínajících loučí
do lísek podzimu
.
A ráno zametá
nedozdané sny
pod polštář
nakrojené tmy.
|