|
Pocta Jitce
Miluji dívku Jitku
dal bych jí kytku
rozkvetlou v plné kráse
krásnou - jak ona zdá se.
Její krásné vlasy
vlní se, jako klasy
na jarní rozkvetlé louce
třpytí se, jak to slunce.
Krásná - jak lesní panna
lesem toulá se sama
v studánce tělo smočí
vážky se kolem ní točí.
Les kolem chvíli šumí
pak se na chvíli ztlumí
když vidí její svůdné, nahé tělo
asi se stydí, co se s ním dělo.
Přijme ji opět do sebe
stromy kývnou na nebe
jako by chtěly nebi sdělit
nechceme se s tebou dělit.
Když dívka kráčí sama pěšinou
zraky všech dravců na ní spočinou
než dorazí zas domů dnes
chránit ji bude mocný les.
|
|
|
