|
Jsem rychle stárnoucí píseň,
Sotva jsem zazněla,
Kdekdo mne znal,
Pohrdli formou,
Řekli: Už bylo!
A slila jsem se kdesi, nějak, pár pramínků
A ptačí pírko
ŽE pomíchaná s představami
Ze šejkru noci vypadla jsem,
Podivně známá,
Jsem tu
S vámi.
Zastřeně jemným altem,
Hlasem,
Co mluví sám, i když chci mlčet,
Rozdávám rady,
Jak se dívám.
A oči slzí, bolest v zádech -
To je kříž.
Proč jen neuhýbám ?
Proč jenom pořád zdvíhám hlavu?
Nemám co říct…
Jak strhnout sebe?
Alespoň jednou splynout v davu…
A sotva ANO…
Hned to zebe
A studí.
Raděj chci být plamen.
Už je mi jedno, co to hoří,
Mám skončit jako
Jiskra v ohni?
písek v poušti?
Kapka v moři?
|
|
|