|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
Čajové hrnky zřícené do klínů antických milovníků,
stanou se sochou v Římě před Tebou
moje zatrpklá cikánko
Depiluj chloupky
pošpiň křídla nesoucí Tvé srdce mezi zabijáky
Dívej se skrz budoáry saténových košil opilých mužů
kteří viděli své otrávené vlasy roztroušené v ohni
dívej se a nelituj ničeho
Tvůj osud následuje spící ženu
do zámku vzpomínek začouzených mořských kamenů
pokrytých krví a sněhem
Tvé tělo připomíná hvězdu
zvedající sebe v dřevěném rámu
spatřené na bulvárech
které se kroutí za úsvitu do mého pokoje
Opatrně postupuj
Jako cvrček v Tvém břichu
vytvoř okno které bude následovat stromy do jezera
Každý ženich musí zdědit dětský smích
který oznamuje nástup mých krutostí
jemně s vraždou
jemně s tvými chloupky vyrůstajícími Ti na ruce
Nehlučná dívka která dává oči svého milence
do sklenice vína
je jenom květina usazená mezi veslem a lodí
jen proto aby ztuhla a vysála Ti krev
Nebuď vystrašená moje temná jediná
Tento sen, který se kroutí svojí cestou
proti masce nesenou první sebevraždou
zmizí v dáli, do jiné zběsilosti
kdy ráno nosí tvůj roztrhaný šat
Probuzená na straně uloveného otroka
Tvé ruce budou šeptat mé jméno do písku
Jak rty pozvednou vodu z mhli
zjeveni Tvého zrcadla
vezme Tě vášnivostí
odrážející černé rány způsobené nehtem hlupáka
Samota je Tvoje vášeň
tvoje vyschlá tvář se ztrácí do snu
Moje lásko
Moje cikánko
Mezi padlými jsi zářící
bloumáš s Těmi kteří jsou tajemní
s obnaženým srdcem na Tvé hrudi
|
|
|
