Malke (Občasný) - 22.2.2004 > Lyryk: Jak jsem si včera čítala v tom tvým zimníčku, říkala jsem si, že budu držet svá nectná ústa, páč modří už vědí, že kobra se nemá dráždit bosou nohou… Ale už holt iná nebudu (von g_morr by si taky určitě poradil sám, ale... ženská, no, mi to prostě nedá).
Metafora se tak dá použít, protože je to „nad-pojem“, když řekneš, že alegorie je druh metafory, specifikuješ: metafora je (velmi cca) přirovnání na základě podobnosti, tudíž alegorie se ti tam vejde – asi jako když pravíš, že tarantule je pavouk. (Synekdocha už metafora nejni, synekdocha je podtyp metonymie, páč na základě vnitřní souvislosti. Dalo by se diskutovat o metaforika = tropy = metafora, metonymie,… V tomto smyslu ano, ale to zas nejni metafora, i dyž voni ty vědci v tom maj taky asi hokej - možná enem v těch plurálech, to bych musela mít zdokladovaný, což nemám. Furt ale zvostáváme při tom, že je to bráno jako „nadtyp“.)
Voproti tymu aliterace je prostě NA ZAČÁTKU SLOVA, nikdy (troufalá, troufalá!) to jinak nikdo neužíval. Nelze to brát jako nadtyp
(to by bylo možný, možná (???), při hodně dobré vůli, u eufonie - ohlásit aliteraci jako typ eufonie / kakofonie, podobně asonanci...?),
protože je to na začátku, na začátku, na začátku, nikdy jinak. Trocha venkovské idylky: lze říct, že kráva je čtvernohé zvíře. Lze říct, že kůň je čtvernohé zvíře. Můžeš za krásného letního dne (upocen a uondán na cestách) ukázat na opodál se pokojně pasoucí stračenu a praviti Hle, půvabný čtvernožec!, ale není možná, abys zaostřil, svou dívku kol ramen pravicí objal, levici namířil na čtvernožce se slovy Hle, drahá, jaký bujný oř! Totiž, zkusit to pochopitelně můžeš. Těžko se ovšem divit, pokud ona neřekne „Jak pozoruhodné, že jsem nikdy neučinila takovou zkušenost s používáním pojmů, to jsem se dnes zase krásně poučila“, leč hláskem poněkud udiveným doporučí ti návštěvu u očního lékaře, dívka od přírody drsnějšího založení nebude váhat a sdělí ti do očí tvrdou pravdu, že hledíte na krávu.
To totiž vůbec nejni o netoleranci, ale o pletení pojmů s dojmy (Mein Gott, dyť i já se pamatuju, a že si toho pamatuju málo, že na stejnou chybu jsem tě upozorňovala a taky jsem ti tenkrát obšírně sdělovala, páč to jsem byla eště chytrá, PROČ je to chyba). Když se tváříš vědecky a šoupneš to do teorie poezie, tak se taky nemůžeš divit, že g_morr přisolil. A vo tom to tak ňák je… že se rozčiluješ kvůli vlastní chybě. (Ale já tomu tak nerozumim, já su enem takovej pivovarskej trouba.)
Con saludos cordiales, Tacoděládovčel.
| |