Touha si kráčí hrdě s květem pokušení

po prachu prvních červánků

chci se rozpít v horkém dešti

sladkých třešní ve spánku

Cosi v hluboké propasti vzpomínek

mi napovídá - "jdi pryč"!

              ...ale mně se ještě nechce z jeviště

Zastavte oponu!

Jen jednu větu - pár tahů štětcem

co řeknou vše dnešku i pro příště

Nemám odvahu...

Prázdný pohled do tahů mistra malíře

             ...i jahody se rozkutálí po syšících

stopách minulosti

Nevidět! Neslyšet! Stát!

Má přednost touha, co jí praskaj kosti!