|
|
|
Pohádka Autor: Cobain (Občasný) - publikováno 7.1.2001 (21:11:41), v časopise 8.1.2001
|
| |
Černá oblaka zakrývají poslední paprsky slunce, zkalená řeka vyplavila dávno mrtvého sumce a černá křídla labutí marně sebou třesou, nic není co je donutí, labuť neunesou.
Seschlé stromy tu stojí jak pomníky padlých, již není známek po květech jejich zvadlých, ptáci již více nestaví svá hnízda, dohasla svíce jen vítr tiše hvízdá.
Roztály ledy a voda ničí staré památky, zatopí vše a jako první půjdou Benátky, uvadlá tráva má barvu písků pouště, kdo nám dal právo stisknout zbraní spouště?
Vždyť z deštných pralesů zbyly jen holé stromy, přeháňky, bouřky již více neprovází blesky, hromy, a po lidech není známek více, po lidech zbyly popelnice, po lidech zbyla skládka světa, kde po všem živém dávno veta je.
Tak to jsme my, lidé a jejich osud a věřte mi, že smrtka už si brousí kosu, nakonec jedním mocným úderem, zabije davy, setne nám hlavy, to vše je naším dávným údělem.
|
|
|