Ještě si vypálit zobák. A dívat se jak hoří

stará hnízda v tobě. Ještě se nebát,

ale už tušit, že se to stane, že se to jednou

stane:

a ty se probudíš do těla z hadrů

a budeš ho trhat

a budeš jím zametat břečku na chodnících -

a před sebou

smečku spermií na vodítkách.

Staneš se tapisérií

na odvrácené straně knihovny.

A budeš líbat zdi, ty, slepý knihovník,

zlíbáš prostěradla stěn,

zabalíš do nich obrazy

a odejdeš.