Točí se, točí se

vír zrychlených chvílí.

Střemhlav.

Zkáze vstříc...

Vidím ty, co zbyli....

Uprostřed těla

popsaný list

divoce zmačkaný do koule...

Nechci se číst!

Nechci tě číst...

Zbabělá nejistota,

zbabělejší jistota,

že holou zeď

NECHCI zdobit rámem!

Úlomky studu.

Střepy.

Stokrát vyschlý pramen.

Jazyky záře z očí

se plazí kolem krku.

Dusím se.

Ruka v břiše zatla v pěst!

Úzkost neochočím...

Vylétla z klubka jedna tenká nit.

Šátrám.

Plazím se podél,

Třu ji mezi prsty,

hledám cíl,

končím v mrazu, v dešti,

Zpátky se nedá jít...

Ztrácím klid.

Důvěrně známý model.