Mrtvola byl pořez jak hovado. Hodně přes metrák, ramena že měl co dělat, aby se vysoukal ze svýho folksvágna. Čelo vysoký tak na dva prsty a tim nemyslim dvě dýlky. Upřel svý prasečí vočka na Buddyho, pak na kreténa a nakonec na mladýho skejťáka s rozmlácenym obličejem.
„Máš čutku, kašpare?“
Buddy si nebyl jistej, jestli mluví na něj, ale podle kalnýho pohledu, kterym se mu Mrtvola pověsil na ksift usoudil, že to tak nejspíš bude.
„Co?“
„Čutku, debile, máš čutku? Cigáro, kurva!“
Tak tenhle frajer je fakt sympaťák!
„...mám...jasněže mám, moment...“
Buddy se začal přehrabovat ve špačcích v kapse hubertusu. Kurva vytáhnu práskovku a sem v prdeli, tenhle vocas vypadá na pořádnýho kokota. Vymlátí ze mě duši, ani neceknu. Vytáh zmačkanej vajgl a nabíd ho Mrtvole.
„Si děláš prdel, frajere?! Za todle bych ti měl vydloubnout voko a nachcat ti tam. Máš kliku, že sem v dobrym rozmaru!“
Situaci zachránil Kretén, kterej zatim pobaveně oba sledoval. Vytáh z bezednejch kapes svýho usmolenýho svetru krabičku cigaret a nabíd Mrtvole. Ten si s tupym pohledem zabodnutym do Buddyho obličeje jednu vzal.
„Zapálí mi tendle buzik...“
Zarazil prst Buddymu do žaludku a čekal. Buddymu se třásly ruce, když škrtal zápalkou.
„Kaltna jak svině takle po ránu.“
Mrtvola natáh z cigára co to šlo a vyfouk kouř Buddymu do obličeje. Buddy se ani nehnul, nechtěl Mrtvolu nasrat ještě víc. Mělo to úplně opačnej efekt.
„Si myslíš, že seš ňákej drsňák, co?! Ti urvu pucku a dám ti jí sežrat, zmrde! Tě to přejde!“
Zase se do toho vložil Kretén.
„Klid, Mrtvolo, tohodle vocase nech mě. Věnuj se tady mladýmu. Co s nim?“
„Tady máte pytel, volové, naserte ho tam a vo zbytek se postarám.“
Praštil s pytlem na zem. Kretén ho popad a spolu s Buddym začli soukat mladýho dovnitř. Nebylo to snadný, kluk byl vláčnej jak ženská po pořádnym nášupu. Klouzal ven, rozhazoval rukama a celkem vůbec nespolupracoval. Mrtvola se usmíval a kouřil cigáro.
„De vám to jak mrtvýmu sraní, kašpaři. Budete čumět co pro tohodle mlaďase vymyslel šéf. Kurva, tim jeho statkem protejká louh jak chcanky Dunajem. A jako specialitku postavil na statku chlív a chce tam chovat prasata. Ty malý kriply...ty vjetnamský. Ty svině sežerou i lešenářskou trubku, když jim nedáš tejden nažrat. Prej to viděl v ňákym filmu či co.“
Mrtvola si oddech. Dlouhej monolog ho unavil. Opřel se o kmen starýho dubu a jen tak vočumoval.
Když viděl, jak se Kretén s Buddym potěj, aby do pytle nacpali skejťákovi i nohy, odstrčil oba, jediným pohybem je zlomil mladýmu v kolenech, popad pytel za cípy a setřás ho, aby ho moh ovázat špagátem.
„By tady kurva jeden vyrost!“
Mrtvola si prstem otřel pot z čela a posadil se na kořen vyhřezlej ze země. Zapálil si cigáro a tvářil se jako někdo, kdo má pocit z dobře odvedený práce. Klouzal pohledem z Buddyho na Kreténa. Grimasa, do který vymodeloval svoji hranatou tvář měla být zřejmě přátelská, i tak měl Buddy co dělat, aby si při pohledu na něj nestříknul do textilu.
„Se kurva netvařte, jak dyž vám zrovna napařili dóžo. De vo hovno, se vo to postarám. Hoďte se do klidu a dřepněte si kurva chvíli na prdele.“
Buddy i Kretén se poslušně posadili a zapálili si. Bylo ticho. Zase to zkurvený ticho a ten zhovadilec si tady posedává s mrtvym klukem v pytli u nohou a tváří se jak na nedělnim rodinnym obědě.
„Tak co vy dva vometáci. Vsadim se, že jeden druhýho pícháte, kuřbuřti.“
Mrtvola se rozchechtal jako kdyby řek kdovíjakej vtip.
„A jaks na to kurva přišel,“ ohradil se Kretén.
„Stačí se na tebe podivat a je jasný, že mu pucuješ prdel.“
„A na tos přišel jak, chytráku?!“
„Kurva ještě jedno takový slovo a udělám ti z ksichtu sekanou, vo moji mozkovnu se kurva nevotírej!“
Mrtvola vypadal dost nasraně. Dotkla se ho poznámka o chytrákovi. Nebyl to zrovna myslitel a takový týpci sou na podobný poznámky hákliví.
„Ňáká smradlavá buzna se do mě nebude srát, je ti to kurva jasný?!“
„Hele, nechtěl sem se tě ňák dotknout, koho sere, že ti to zrovna nepálí, máš jiný přednosti.“
Buddy se vrtěl jak na hemeroidech. Tahle situace se začla nebezpečně hrotit. Jestli se dalo něco vyčíst z pohledu Mrtvoly, tak na poslednim místě to byla příčetnost. Pomalu se sbíral ze země. Kretén jako by nechápal, jak si nasral do bot, seděl a dál mudroval.
„Znal sem jednoho frajera a tomu taky v myslivně svítili tak na uherskej rok. Byl to ale fakt kámoš. Ten by si nechal kůli tobě nasrat do krku. Na to taky svinsky dojel. To bylo ještě v dobách, kdy se gangy vojížděly jak kráva, žádný rozdělení teritorií...“
Někde v tomhle bodě Kreténův monolog končil. V ruce Mrtvoly se vobjevilo malý dělo. Zaduněl výstřel a Kreténova hlava se rozskočila jak kdyby explodovala zevnitř. Chvíli tam ještě seděl a kdyby nebylo ticho, zdálo by se, že pokračuje ve svym výkladu a zaníceně gestikuluje. Trvalo to snad jen pár vteřin. Buddy zíral na Kreténa, kterej se pomalu odporoučel k zemi. Pak zvednul pohled k Mrtvole. Do hlavně, do který se podival by nacpal palec.
„Tak to asi budu v pěknym průseru, co?“
„Tak to asi kurva budeš, kašpare!“ |