|
| |
 |
První sníh
Autor: Sionna_V (Občasný) - publikováno 13.12.2000 (20:44:39), v časopise 15.12.2000
|
|  |
A právě v tento podivuhodný čas je má duše naplněna nepochopitelnou radostí a v onen okamžik, kdy k zemi dopadají první sněhové vločky, co roztají dřív, než se jich stačíte dotknout, tehdy se ocitám v euforii, která nemá zdánlivé příčiny. Já však vím, že nejsem blázen, neboť tehdy se i lidé s tváří zatrpklou, jindy ponořeni jen do svých myšlenek, zastavují uprostřed své cesty, smějí se a společně se zatajeným dechem a bušícím srdcem pozorují ten zázrak.
A právě v tuto chvíli jakoby se jakás moc, co je nad člověkem, v celé svojí kráse vyjevila. Není to projev síly, ale okamžik, kdy bílí poslové z nebes mají každému přinést alespoň na chvíli trochu štěstí a radosti a kdo se ani tehdy neraduje, je jen zpola člověk, neboť bytost bez umění radovat se není celým člověkem.
|
|
|
