 Kelly (Občasný) - 2.12.2003 > OK, koledoval sis :o))))))) Takže poetika:
Nepoznávám se. - podle mě prosté tvrzení.
Když se octnete mimo zorné pole
chápání sebe sama,
stáváte se někým
v roli sebe samého. - další tvrzení, v podstatě souvětí, filozofické zdůvodnění předchozího tvrzení. Opakující se sebe sama, sebe samého - jo, beru, že je to schválně, ale na mě trošku přesamováno. Rytmika veskrze žádná, prostě souvětí roztrhané do řádků. Metaforka s hraním rolí se mi zdá poněkud obnošená :o)))
Teď už vím,
že jsem se neměl tak horlivě
snažit převléct se sám sobě.
Říkám si jestli jsem spokojen
sám před sebou, - opět souvětí, znovu opakování sama sebe, metaforka s převlekem - navazující na role, takže celkem nic moc, oceňuju pouze obzvláštňující spojení "převléct se sobě" :o)
vyšisovaný,
přelouhovaný,
obracený,
zmuchlaný a zase narovnaný. - vršení přídavných jmen, no, možná přelouhovný trošku vybočuje z řady, jinak podle mě nic origoš, prostě popísek ;o))))
Narovnaný, to ano,
záhyby se ale vyhlazují
neuvěřitelně pomalu. - metaforka s vyhlazováním záhybů, no, na kolena mě to nedostává, ale dobrá.
Ale víte co,
už se zase začínám poznávat,
jen udržet balanc, - zas takové povídací souvětí
dokud se nevyvěsím do dokonalé kopie
sebe sama. - tu kopii jsem ti už pochválila, čili pointu tvé dílko má
Jako celek mi to prostě přijde takový upovídaný, jak říkám, spíš jako zafilozofování si, roztrhaný do řádků, rytmus necítím, občas nějaká ta více či méně metaforka, ale okouzlení poetikou se nedostavilo, sorry :o))))) Oceňuju spíš myšlenku, ale to se mi fakt na poezii zdá málo... A doma mě můžeš zmlátit a pokořit ve scrabbbbblu :o)))))))))
| |
