|
|
|
Prokleté město Autor: Black (Občasný) - publikováno 7.12.2000 (20:26:51), v časopise 8.12.2000
|
| |
Normální den. Spousta lidí na ulici. Všichni spěchají do práce, do školy, domů. Zem se zachvěla. Téměř všichni si lehli. Nic. Ticho. Lidé nejistě vstali a spěchali dál.
Další den. Tatáž ulice, titíž lidé, tentýž okamžik. Jen zachvění bylo silnější. Lidé se začali bát. Nikdo nechápal.
Do třetice všeho dobrého. V tomtéž okamžiku se ulice rozpojila. Mohli jste vidět do zemského pláště. Možná ještě dál. Ulice se propadala. A s ní i lidé. Mizeli v propasti. Jeden po druhém našli svou smrt. Město začalo mizet. Všechny ty roky budování mizely v nenávratnu.
O deset let později
Lidé spravili všechny cesty. Obnovili město. Začal nový život. Mysleli si, že bude lepší. Jediný okamžik však změnil to nové město v ruinu.
Bylo parné ráno. Po ulicích šly proudy lidí. Každý už chtěl být někde ve stínu, v chládku. V pravé poledne se z lesa vynořil požár. Svýma chamtivýma rukama bral s sebou vše: domy, ulice, lidi, zvířata,… Město zmizelo v prachu.
O dalších deset let později
Krásné nové město. Noví lidé, nové domy, nová éra. Obdivovali přírodu. Nechápali, jak může být tak nezkrotně divoká. Nechápali, že zemětřesení a oheň jen povzbudil divokost. Povzbudil jejich dravost.
Podél města tekla říčka. Čistá, nebesky modrá. Začalo sněžit. Hladina říčky stoupla. Vylila se. Sněžilo víc a víc. Řeka se valila celým městem. Ničila. Lidé mrzli. Topili se. Zemřeli i s městem.
Nikdo tomu nemohl zabránit. V 8.století před Kristem nebyly ty vymoženosti, které dnes zachraňují životy. A stejně lidé umírají…
|
|
|