Tělem věrná
city děvka
k smíchu je jí šat
její láska není věčná
stačí jí i nízky plat
a jen se smát
svému osudu
oči jako smaragd
vlasy jako oheň
neví co je plakat
tak od sebe ji zažeň
ať nezklame i tvůj chtíč
kdo najde k její duši klíč?
trochu strachu z neznalosti
zklopí svůj zrak
trpí také dosti
potom odežene mrak
své zbabělosti
a blesky temné záludnosti
oči mění barvu
jako odpad na smetišti
kde vidíš larvu
- připadá ti že hoří
k čemu tělo
nástroj hříchu?
hřích je k smíchu
city děvka...
jsem snad já ta ... děvka???!