Je konec prázdnin, hybaj se učit, smradi!
Zvlčili jste za těch pár dnů až až...
Nevíte nic! Co vy jste za pakáž?!
Kdopak byl Homér? Co Argo, Symplegady?
Klidně jim jednu, učitelskej, vraž,
ať už se srovnaj, dyť je to k nesnesení!
Jo tenhle pocit,
když jim to končí,
ten je tak skvělej, že nad něj není!
Je konec, léto, koukej si zbalit vnady,
zpocený krásky, rozpálenou pláž,
děcka co ráno choděj před garáž
do míče kopat, nebo lízt do zahrady
po jabloních - měl sem tam držet stráž,
než všechno zlámou? To bylo k zešílení!
Ale ten pocit.
že už to končí,
ten je tak skvělej, nad něj snad není!
Je konec - tak dostávám se do nálady,
lufťáci zmizli, obchod je zas náš,
ty děsný fronty - hrůza! - dyť to znáš,
to už je pryč, i ty přivožralý mladý,
co kromě chlastu kouřili i haš.
Zavřít je všechny! Poslat je na léčení!
Ovšem ten pocit,
že jim to končí,
tak ten je skvělej, nad ten holt není!
Ať podzim deštěm hladiny louží zpění!
Miluju pocit,
když léto končí!
Jen nebejt toho, že další zuby cení...
|