|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Miluju te-hrozne moc, mozna az prilis!
Ale bojim se.Ceho?Sama nevim!
Snad toho, ze mi ublizis.
Snad toho, ze ublizim ti ja...A to si nezaslouzis!Ty ne!
Ses prilis dobrej pro tenhle svet-a mozna i pro me!A treba ne...
Vim, ze dokazu bejt zla a bez citu,
to je jen obrana-zivot v ukrytu!
Zaroven vsak chci te a to cim dal vic!
Tohle puvodne nebylo v planu!!!
Rekla sem si-ulet, proc ne?A pak bud v Panu...
Ale nejak mi to nevyslo, vymklo se to z rukou,
ztratila sem hlavu-pro tebe, ty vrahu!!!
Vrahu mejch prazdnejch dni,
kez by byli posledni...
Ale porad uplne neverim, proste ne,
ze stalo se tohle vsechno me.
A dekuju bohu, protoze ty ses my lepsi ja!
A obavam se, ze to treba vsechno zmizi
a my si budem znova cizi,
ze dne na den a nikde ani stopa
a pak uz klidne i potopa,
potopa v mozku, v tele, v dusi...
Clovek nechce, ale stejne tusi,
a doufa, ze to tak nebude,
ach boze, nebud tak krutej, osude!
Kazdej ma preci pravo na stesti,
at uz v slunci anebo v desti.
Ted to musi vyjit, ted uz jo!
Cejtim to, i kdyz trochu tapu,
co pro me znamenas uz ale davno chapu
mozna az moc jasne a to me desi
a dochazi mi plno veci...
Nikdy neni pozde...na lasku!!!
|
|
|