|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Sakra, to je pocit...hodne zvlastni pocit.
Clovek ani netusi, jak se v nem vlastne ocit.
(Muzi to je dost dobry, tenhle obrat stoji za to...)
Vzit bejsbolku a mlatit kolem sebe,
rozflakat zrcadlo, vokno i nebe,
mozna predstavit si tam i tebe...
Nebo spis ne, to je az moc kruty a ja sem az moc slaba na to,
abych tu palku vubec zvedla...
Je tady hic, horecka stoupa,
uz nemuzu dal, sem na slovo skoupa.
Pocit?Je to stav, stav duse, kterej mi neda spat...
Zachytit to na papir, jo to bych vazne chtela,
nekdo me ale predstih-nastesti...
Pan Munch-velkej borec a asi hodne v depce,
ale dokazal to vcelku lehce...
Clovek je slabej, sotva na nohou stoji,
koukat, mluvit i dejchat se boji.
Co kdyz rozplyne se znenadani svet?
Nebo spis rozplyne se on, vypari se, zmizi
a nikdo po nem ani nevzdechne!
Mozna se plete, ale jistota chybi,
neco tusi, ale urcite to nevi,
potrebuje neco-zachytnej bod...
capnout nekoho, obejmout-silne, aby nahodou neupad,
a umoznit slzam volnej pad,
at zahrajou si chvili na tu bolest,
depresi, lasku, nenavist a vztek
a pomuzou vyplavit ten humus z tebe ven
a presvedcit te, ze to byl jen sen,
sice hnusnej, ale uz je pryc...
neboj, tise, nekric-klidne spi!!!
|
|
|