|
svobodné cesty
do dálky
nespoutané povinnostmi
bezstarostné
rušené jen nesmyslností hranic
prosíme
o zvednutí závory
nahlédnutím uniforem
do změti razítek
rituál který už teď nemá
zaplaťpánbů
smysl
při pouti na západ
pak koláž zážitků
od obřích soch se lvy u nohou
opilé národy
v kraťasech a dirndlech
zpívající italsky
v rytmu germánské dechovky
břinkot a tříšť tupláků
se zlatožlutě říznou tekutinou
s rozesmátým gesichtem augustinského mnicha
tančím s rafinovaným Francouzem
dotýká se mne jemně a smyslně
rachot horských drah a kolotočů
se mísí s magií
Kleea, Braqua a Maxe Ernsta
jemnými čarami divukrásnými barvami
a tichem přerušovaným jekotem
bezpečnostních sirén
když zblízka dýchneš na duhového Kandinského
v objetí bisexuální přítelkyně
geniální herečky Bertolda Brechta
mého miláčka
posezení v Café Royal
u umělého vodopádu
nad porcí bytelného kuchen
pyramidy s brusinkami
s třešničkou pohledu
na zarostlou džungli
nad zbořeným svatostánkem cti
Ády - toho choromyslného
co dokázal zprznit i antické chrámy
mi dává uspokojivě zapomenout
na malost domovských hádanic zlodějnu
a omezenost mnoha
pozorováním šílenství jiných národů
si uvědomuji
jak tě mám ráda, česká krajino!
Chce se to jen tu a tam ocitnout
na jiných rovnoběžkách a polednících!
Už kvůli nadhledu
- zdar cestám! | 
