|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Popsané svitky snu čarami prasklých puklin deltami světla kapitulují a vchází do temnot noci slunce je zrnkem ztraceným v závoji skrývající svit drobných paprsků pohlacovány knihou aby i prach mohl číst než setřeme je do vzpomínek uzrávající v ten pravý okamžik vratný s novými paprsky poutníka překračující vše co mu stojí v cestě prostým očím vládne stín vladař obrací stránky svitků náležících jen jemu a podanou rukou umožní ránu aby zapomělo.
Nekonečné pustiny noci uzavírají verše do knih kde pohřbívají zlato do prachu hluboko do zoufalých ozvěn dne snažících se přitisknout k ústům marně volající po novém ránu a půlnoc verbuje svých dvanáct rytířů ať zastaví ručičky času na věčnost mohla by vládnout věčnému zatracení jen čas přesně měří minuty noci připravuje vítězství nesmírného světla co zvítězí nad slabostí tmy.
Nezadržitelně se blíží vpád světla trhající svitky svými hroty a s vítězným pokřikem otvírá víčka brány poznání zadržující věčný hlad snu.
|
|
|