Čiří čiří zní soumrakem
mých darmodní
jak vábení muže
tlačí, bolí, lisuje
ten okoralý střevíc
chromých koroptví
zas ořu parcely
všech rukou nedejných
a den už uloupil
hned ráno k snídani
vše co kde zbylo
pro berňák k proclení.
V mém domě zůstaly
jen ženy, kočky, vlci
pavouci. Šály, bačkory
a malé děti. Copak ty zákopy
válčících mužů
už nikdy neskončí?
Vytáhnu z truhly po babičce
pavučinové flétny
pro píseň krysaří, ale nejdřív
všem zvířátkům a dětem
natáhnu bačkůrky
natáhnu šály
obzvlášť všem žábám v tůni
to by tak bylo, aby prochladly
obzvlášť všem dětem
právě zrozeným
obzvlášť všem rybkám
se skelnými ploutvemi
a pak, já skotačivec
před vraty, za vraty
na flétnu krysaří
vábit jen chci, a čichat
čichat a čichat budu
k člověčině muží.
|