Slavíčku zazpívej píseň svou,

ať mohu být se svou milovanou,

je dál než bystrozraký vidí,

její láska ke mně srdce opouští.

Slavíčku neplakej,

vždyť je ten svět malinkej,

hlavně, že šťasná je,

hlavně, že někoho miluje.

Slavíčku neumírej mi,

slzy tvé nahradím vlastními,

píseň tvou chtěl bych slyšet zas,

cítit ten cit křehký jak vlas.

Slavíčku hrobeček ti vykopám,

vlastní rukou vyhloubím,

bílé růže tam přidám,

láskou tvůj život zaplatím.