|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
Smutek mi vlhce líbá skráně
Když vám, Marie, básně musím psát
Ne, že bych nechtěl, netěšil se na ně
Na bílý papír vteřiny umírat
Žila jste mimo mně tak dávno
Byla jste tam, kam chodí mé sny spát
Svět pro vás byl malířovo plátno
A mne jste na něj chtěla malovat
Dnes večer zas hoří v krbu polena
A suché víno nám zpívá na stole
Schoulená sedíte, svěšená ramena
A v klíně Marie, leží vám pistole
Když tohle přežijem, a přijde rozednění
Lehce se usmějem, protože dost se změní
|
|
|
