|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Byl muž, co měl
svět víc než rád.
Byl muž, co chtěl
vždy fér jen hrát
a Bůh mu dal
víc, než kdy chtěl.
Tak muž se smál,
jak skrz svět šel.
Však čert chtěl snad
hrát si a pět,
tak dal mu znát
víc než dost běd:
tu dům mu spad,
tam pes mu chcíp,
syn vzal mu plat.
Muž jal se klít.
Však čert šel dál:
víc než zlý bol
vzal, jím ho sklál -
- chlap pad jak stvol,
kde bol ho vzal,
tam hned si leh´
a už jen lál,
ký má to pech.
Však hůř je hned:
ďas vzal i zrak,
čěrň splet´ v ten pléd,
jenž jak zlý mrak
na svět teď pad.
Co na to muž?
Muž už je sláb,
tak vzal si nůž
a v břich se pích,
neb měl už dost.
Zhas tak, jak vích.
A Bůh?
Má zlost...
|
|
|