TOTální E Magazín


	ISSN 1214-3529 Úterý 26.11. Artur

Všechny rubriky

Poezie

> Poezie

> Klasické verše

> Básnické slovo

>		Všehochuť

> Teorie poezie

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Vyrostl ve mně srpen
Autor: ouvej (Občasný) - publikováno 28.8.2003 (09:12:47), v časopise 26.9.2003

HACKMAN (Občasný) - 26.9.2003 > Alijsa z údolí ozářeném světlem Vzpomínáš si ještě na mě, ubohou, uprostřed údolí se stíny orlů, jak pojídám tvé hrozny a pomeranče a možná se trápím vzpomínkami, zatímco ty žiješ v bezsněžných údolích a piješ sladké mléko krav. Proč jsi musel tenkrát odejít? Kde se touláš, povídej mi o svém domově, máš tam misky se studenou vodou, dívky s očima modrýma, které nevadnou s růžemi ve tvářích, jak večerní obloha, opájející, vonící, jak divoké květiny? Mám muže a každý den se dívám do údolí na prázdnou cestu, končící u ledovců, voda stále teče z hor na naše pole, prý svět se změnil, říkají ti z údolí, naše ovce neříkají nic, obloha je modrá, údolí každý rok rozkvétá, jako tenkrát, pastviny se zelenají a non voní v pecích. Každý den se ráno dívám do údolí na prázdnou cestu, končící u ledovců.

		<reagovat

Reagovat na tuto poznámku u příspěvku

Odpověď se také zašle uživateli HACKMAN

<jméno

e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je osm + jedna ?

Napsat autorovi (Občasný)