Jsem šťastný

Když řeknu: „Jsem šťastný!“
zní to prostě, obyčejně.

Je to jako slza v kině
kterou nikdo nevidí
která kutálí se líně
když se za ní nestydím.
Jsou to stromy v slunném lese
co duši vždy uklidní
co je nikdo neodnese
stejně jak mé prožití.
Štěstí, to je tichá chvilka
ve vesmírném spojení
s vědomím, že každá žilka
v jednom bodě pramení.
Štěstí, to je láska milé
co hřeje mě u srdce
štěstím jsou ty krásné chvíle
když drží mě za ruce.
Velké štěstí, převeliké
mám, že mohu vůbec žít
že všechny mé touhy skryté
mohu časem odstranit.
A co těch spousta překážek
což mám nad nimi lkát?
Vždyť vše, co mě neporazí
mám jen milovat!

Ach, když řeknu: „Jsem šťastný!“
zní to prostě a obyčejně.
Věrně své pravdivosti.
A vy, jako hosti
co si zaskočili na slovíčko
jste maličko, něco maličko
možná uviděli ...