|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
A v jednu chvíli má člověk radost. Je pyšný sám na sebe a ne ve špatném slova smyslu.
Je hrdý na sebe a je hrdý na lidi. Jak dokázali žít. Co všechno mohou mít. Slyší radostné tóny a žije rád. Je rád za to co má, co dokázal, ikdyž toho nebylo moc. Jen se mi povedl ten výkres, omáčka byla dobrá, dneska jsem objevil nový grif, jak hodit popelnici nahoru, konečně jsem dodělal ten program, darovala jsem krev. Člověk má radost ze sebe a z jiných. Pívo bylo dobré a jídlo se jim povedlo. Dobrá hospoda. A levná, sakra levná. A dali mi 44,50 do kantýny a ještě odznáček, podívej. A teklo to do takovejch pytlíků, přesně jak v televizi. Né, nebolelo. No, neomdlela jsem, ale bylo mi špatně, ale kdybys viděl, ty sestřičky byly tak strašně příjemný. Mám z toho radost a mám radost z těch sestřiček. V takových chvílích je člověk hrdý na sebe, na národ a na zemi. Na lidi.
Ne, netrvá to dlouho, spíš jen prchavý okamžik. Ale díky těmto chvílím člověk ví, že na týhle zemi je stále ještě dost dobrýho a naděje je plná života.
|
|
|