Miroslav Langer (Občasný) - 3.6.2003 > Lian> Lidi, lidi. Měli byste se více stýkat s postiženými - nemyslím s těmi (jen s těmi), co stojí opřeni o zeď v metru a žebrají, ale také s těmi, co žijí aktivně a překonávají překážky. Hůř si jich všimnete, nezastavují vás na ulici a neprosí o pomoc. Ti nechtějí, abyste je obdivovali, ale abyste je brali jako normální lidi.
Jací jsou zdraví, takoví jsou postižení. Někteří nechtějí pracovat a na svém postižení vydělávají, někteří chtějí být aktivní, něco dosáhnout - a jejich postižení jim v tom nesmí zabránit.
Znám (nikoli dobře osobně) množství postižených lidí. Zvládají nejen to, co já bych těžko zvládal s jejich postižením (jednou jsem chtěl nevidomému pomoci nastoupit na eskalátor. Kdyby nás někdo sledoval z dálky, asi by mu přišlo, že vidí vidícího, tj. nevidomého, jak vede na schody krátkozrakého, tj. mne). Zvládají hlavně mnoho z toho, co já nezvládám ani teď.