Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.
	Dvě cesty Autor: Poseidon (Občasný) - publikováno 30.5.2003 (21:44:24)

Vznášeli se. Nad krajinou, která ubíhala kdesi pod nimi. Vítr si pohrával s jejich vlasy a oni mu letěli vstříc. Spolu.

Šli, nohy od krve, ve vlasech špínu, pod sebou tvrdou zem, vrásčitou jako jejich tváře.

Nebesa volala a hrála překrásnou hudbu. Hudbu, jejíž ozvěna byla slyšet i do těch nejodlehlejších koutů vesmíru.

Ze země vytékal oheň a kolem bylo slyšet pláč a nářky, které horký, dusivý vítr rozháněl jako bič.

Otevřeli bránu a vešli do zahrady plné lahodného ovoce. Ve vzduchu vůně květin. Na stromech seděli barevní ptáci, kteří zpívali.

Viděli těžká kamenná vrata, otevřeli je a objevili se kdesi ve tmě, nahmatali kůrku starého plesnivého chleba po kterém se vrhli jako hladoví psi.

Uložili se ke spánku, do hebké trávy. Listy stromů tiše šuměly. Spali a zdály se jim krásné sny.

Lehli si na zem posetou ostrými kameny, které je bodaly do zad. Spali a snili o Slunci.

Probudili se, plni energie a lásky. Pojedli sladká jablka a procházeli se po zahradách táhnoucích se do dálky.

Uprostřed noci slyšeli výkřik, probudili se a hladoví se trmáceli dál do noci. Unaveni.

            Došli nakonec, dívali se dolů do propasti plné mrtvých těl plujících na ohnivé řece. Stáli na jejím okraji, plakali a v duchu doufali, že je někdo vyslyší. Věřili, že někde žije někdo, kdo jim bude moci pomoct.

Měli zjevení, viděli bytosti, podobné jim, viděli, že míří do záhuby, viděli mnoho zla. Kdyby chtěli mohli je zachránit.

Zpříma se postavili, objali se a čekali, čekali na zázrak...Padali dlouho. Dlouho viděli jen tmu protkanou ohnivými víry, nezastavitelně mířili do záhuby. Jen několik okamžiků před pádem, před jasnou smrtí, jen několik okamžiků před zatracením…

Podívali se na sebe a svorně kývli hlavami. Z napřažených rukou jim tryskaly paprsky zlaté záře, ve které se zhmotňovaly a počaly ožívat dvě bytosti…dvě nové bytosti!

Poznámky k tomuto příspěvku

MZF (Občasný) - 30.5.2003 > Že by mě to nějak více oslovilo, začal bych plakat a hledat také nějakou propast, to ne. Ale jinak je to velmi kvalitní text, ve kterém nemohu najít žádnou chybu. Body: 5 <reagovat

Čtenář - 30.5.2003 > Že by mě to nějak více oslovilo, začal bych plakat a hledat také nějakou propast, to ne. Ale jinak je to velmi kvalitní text, ve kterém nemohu najít žádnou chybu. Body: 5 <reagovat

MZF (Občasný) - 30.5.2003 > Výborně... A teď babo raď, co s tim. Asi si budu muset pro příště sundat nohy ze stolu a neentrovat patou... Tak tady máš od mě teda dvě 1. Na rozjezd... <reagovat

Miroslav Langer (Občasný) - 31.5.2003 > Čtenáři viděli mnoho vět, mnoho slov, která už dobře znali. Marně volali po větách podmínkových, vylučovacích, stupňovacích. Našli jen vedlejší věty, které byly vztažné. Byl to zřejmý úmysl autora, který se ale brzy očetl. Také viděli mnoho přívlastků. Přívlastků, psaných jako podle šablony.   Na konci dočetli. Došli s autorem až na konec. Do propasti padla další dvě těla dojemných hlavních hrdinů. Uplynul měsíc. Další hrdinové dospěli na její kraj. Už byla plná, nebylo kam skákat. Chytili se za ruce. Plakali. (Neptejte se mě proč.) <reagovat

Zrušit obrázky    Zrušit větvení

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku

<jméno   e-mail> Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je dvě + devět ?