| |  jelen (Občasný) - 21.4.2003 > Naty> Dík, za jednušku i za komentář. Já vím, že tam mam hluchý místa, a že by se to dalo zhustit na třetinu, ale ta jalovina je dějově nosná vzhledem ke skutečný události, která mně inspirovala. Měl bych to vydestilovat, vykuchat, ale to by mně přišlo nefér k realitě a taky k tomu pánovi, kterej se mnou cestou z Chocně do Olomouce polemizoval o těhlech otázkách. Říkal jsem si, že vyhodím jmenovitě prostřední dvě sloky a taky ty refrény. Sdělení by se zachovalo, akorát, by z toho nebylo tak jasný, o čem celá báseň je, byla by to vlastně jiná báseň, asi by to byla jiná ,lepší báseň, jenomže by nebyla o tom starym chlápkovi z vlaku z Chocně na Olomouc, nebyla by o mně a o otázkách, který si pokládám. Já se nesnažim psát dobrý básně, chci ze sebe něco dostat, napíšu slovo a najednou to mam celý před sebou a už na tom nic neměnim, nechávám chyby, všecko. Tim nechci nějak omlouvat chyby svejch výplodů, nebo zpochybňovat jejich váhu (těch chyb), akorát, že mně to taky příde na začátku takový nudný a je to pro mě dilema: Nechat to autentický, nebo to nějak šlechtit? Co mi poradíš? Co je správný? Co si můžu dovolit změnit, abych nepřekročil křehkou hranici lži? Ach jo.
| |
