Ráno probudím se. Vídám Tě každičký den, Slunko krásné..

Pokaždé se otáčím za Tebou a přemýšlím kudy tam nahoru.

 Jsi mi podivné, tak velké..

Paprskem polechtáš mne,

 když nemám chuť se smát.

Zalezeš do tmy, když brečím,

bych nemusel se s Tebou hádat..

Jsi mi tak blízké,

kéž by ses mi mohlo i zdát..

Nálado oslnivá,

žhnoucí poupě,

spousta nových životů se Tě nadechne

a

žijem!

Okamžikem si Tě otočím dle svých představ

a Já budu nejšťastnějším mužem pod Tebou,

Hvězdo převeliká,

napohled tak malinká..,

mnou vysněná.