Nechci si stěžovat

a nechci žalovat.

Já píšu si přání

a pak je schovávám

do krabic od kakaa,

do láhví od vína.

A když večeřívám za jitra

když někdy vzduch už nevzdychá

a zdá se, že ho odvez kat

na káře s křížem výhružným

když někdy ten kříž v sobě mám

ve vazbě žeber zmírá pták

když na knihy se práší čas

a po lopatách bulvár snídám

ta přání z lahví doluji

jsou trochu vínem přizdobená

a práší se z nich sladký prach

když si z nich předčítám:

Chtěla bych snídat za rána

a blouznivě se procházet

ve starých botách děravých

v září, v květnu anebo v zimě

a hrabat seno na lukách

opálená jak venkovanka

a tajně po chasnících koukat

chci nos si strkat k tlamkám koček

a dýchat vůni mléka, masa

chci tančit nad hrncemi v párách

když vařím oběd pro své milé

chci na svět kolem sebe zírat

jak veselý psík, dítě, kočka,

chci proměnit se v kořen stromu

chci šumět v jeho korunách

chci s listopadem k zemi padat

chci   znovu dozrávat

a vědět, že já celičká

jsem láhev velká opletená

jsem tlustá bedna od kakaa

a láska ve mně ťuk, ťuk, ťuká

a láska ve mně juch, juch, juchá

a láska ve mně  neskomírá

a láska ve mně prostě zpívá.