|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
Bereš mé ruce do svých dlaní,
prsty se lehce propletou,
nevnímám stříbro na své skráni,
zas bláhovým jsem poetou,
co možná ještě trochu rdí se,
z rukávu sype vyznání,
za lásku pozdní nestydí se,
srdce bláznivě vyzvání!
Vždyť co by za ni mnozí dali,
přec pro ně není k dostání
a k nám tu přispěchala z dáli,
ústa má k Tvým se naklání
a život pohádkou být zdá se,
ač nemám zámek zlacený,
člověk až touhou zalyká se,
nelká víc pro sny ztracený...
|
|
|
