|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
Vyplouvá již tíže z dáli
zjevuje se v stříbra mlhách
co bylo teď rozprostírám
koldokola v tisíci hrách.
Každá chce být obtížena
sebou sama svým osudem
následnice vytváří si
pomoc ty sudbo osude.
Dáme my ti vína sklenku
nepatrně rovno ztratíš
opět ty se ke svým milým
pomalu či rychle vrátíš.
Radu též my přibalíme
malou od nás to prémii
věnuj pohled mostu tomu
proudy vln jej hladí bijí.
Všimni nosník osud svírá
ve svých pažích rozklenutých
vln to svých a k tomu lidstva
lidí klidných pominutých.
Pospíchají tam a zpátky
osud v směrech spodobují
mraveniště jimi bují
člověk hleď zde nebuď hádky.
Velikánů klenba dána
pohoří též přidružena
Atlas by moh' promluviti
osud bolest nastavena.
Zhlédne stavba svoji krásu
zpych narcisek v bouři vodách
z dálky slyší hlasu libost
kdosi o mně pěje v ódách.
Básníčkové zarputilí
boty čistí přitom čmáraj'
sbor ten pěje od bedniček
chodníčků to krásu vzývaj'.
Osudy nést jeden všechny
stolička zná někdy více
zrovna včera vyslechla jich
u bedniček na tisíce.
Zauzlené strakatělé
barev různých též nátěrů
osudy zde na nás hledí
zkřížený to meč malérů.
S jízdou jízda potkává se
k lidem starost dorazila
do hádek ji zabalila
přesto vše zhlíží se v kráse.
Povzbuzení krása řeči
člověk život prosté bytí
avšak pozor na soukolí
písek v něm skryt pro ubití.
Láska zdvihá všechno kolem
most radostí svou pozdvižen
opětuje dílkem malým
tanči láskou ty já zdvižen.
|
|
|
