|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Na kůži vítr mám a chladné slunce
jaro je venku již do kůry pálí
a slzy horké jsou solí jen v slánce
vteřinou těla jsme my tady stálí.
Jen voním k vlasům zas jak v létě k trávě
a cítím z hloubek těch závrať a déšť
poprvé padat se nebojím právě
tu smrt všech vlasatic smím právě snést.
Tak nesu kříž těžký tvých objímání
sám hřeby přibitý za prsty v bok
a je to mých tich všech jich umírání
srdce mé odbilo v tepu svůj rok.
A kapky krve mé jsou drahokamy
ve chvílích zranění rubín a žal
a naše stíny jsou právě tu samy
oči mám zavřené jako bych spal.
|
|
|