|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Děkuji za dar barev
zvláště teď
když dívám se, jak mícháš noc s ránem na nebi Pane
a tvoříš zázrak mého dne
na zprvu černém plátnu
jsi mi nejdřív namaloval hvězdy
abych užasl
a potom jsi mi svítáním vzal dech
a dal jej do úst té, která miluje
neboť zapomíná dýchat
dal jsi rozkvést mému srdci
a ukryl mne do trávy vysoké do pasu
tak aby se v ní ukryli milenci i srny
před střelami i sebou samými
a pak ti stekla slza Bože
aby se z ní stalo moře
nebo rosa, která studí z květů
na okraji zákopů před útokem
vím
není vše podle tvých představ a kolikrát i zakleješ
ale to já také někdy říkám o svých dětech a přesto je miluji
sám milován
tebou a těmi kdož mne milují
a tak
když ve chvílích vzbuzení ze smrti
po vteřinu života
ve městech stavíme zahrady
jimiž si pamatujeme na ráj
dáváš nám jablky poznat
gravitaci i hřích
neboť chuť ženy je rovna ovoci
a láska je cosi co nám pomáhá zapomenout
na pomíjivost těl
neboť milovat se je totéž jako je spalovat
a tak děkuji
že jsem směl poznat jaké to je
políbit ji na šíji
když mi zalévá kávu a nemůže se bránit
protože ani nechce
a ty víš
že tak to má být
je právě dvanáct hodin
a její ňadra vybírám ven z hnízda
dlouho před jarem
|
|
|