|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
Nevidím být noc a nevidím být den
jen tikot vody měří v kapkách právě čas
není tmy a světla v té chvíli nad ránem
to bílý anděl mlha z nebe padl zas.
Vítr malé dítě se po ulici honí
krade od úst slova jako ticha věci
a na listí stromů ke klekání zvoní
smí teď moje písky chvíli přestat téci.
A ze stínů staví soumrak svoje mosty
nevím kde je první a kde druhý břeh
jsme jen těl svých svými po vteřinu hosty
a zas je nám jíti v zatoulaných psech.
Podzim další přišel být mi bratr ohně
vzpomenout sestry vdané za příští listopad
a brzy je mi s tebou být v posteli potmě
s tebou chci pak všeho zase litovat.
|
|
|
