TOTální E Magazín


	ISSN 1214-3529 Úterý 26.11. Artur

Všechny rubriky

		Poezie

>		Poezie

> Klasické verše

> Básnické slovo

> Všehochuť

> Teorie poezie

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Můj
Autor: Miroslav Václavek (Občasný) - publikováno 11.5.2015 (09:19:04), v časopise 14.5.2015

Zavřené jsou tvoje oči
zdá se ti, že právě spíš
tělo tiše do snu vkročí
v něm se jak stín probudíš

Ještě s mlhou jeho v sobě
na rtech propast dechu snad
polibky jak růže v hrobě
do úst padlý listopad

Na dlani ti leží brázdy
jako v poli čas je sít
a s rosou jak pláčem hvězdným
do trávy se narodit

Tvoje ruce jak dvě misky
kam se schýlí jedna z vah
v jedné všechny moje písky
a v druhé je můj jen prach

Poznámky k tomuto příspěvku

benkroft (Občasný) - 11.5.2015 >		Doporučil

		<reagovat

zochrova (Občasný) - 12.5.2015 > zajímavé

		<reagovat

P.V.Ctihodný (Občasný) - 12.5.2015 > Pěkné.Trochu mi to připomnělo praktiku z jednoho kláštera, kde mniši měli v levých kapsách lístek s textem "Celý vesmír byl stvořen pro tebe" a v pravých "Jseš prach a v prach se obrátíš". P.S.:Drobnost - v posledním verši bych prohodil "můj" s "jen".		Body: 5

		<reagovat

Martin (Stálý,Redaktor) - 13.5.2015 > Umis hezky rymy.		Body: 5

		<reagovat

Zrušit obrázky Zrušit větvení

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku

Autor má zájem o hlubší kritiku svého příspěvku

<jméno

e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je tři + pět ?

Napsat autorovi (Občasný)

Addictive Zone Orbital Defender Game